Česká asociace fotbalových hráčů

Česká asociace fotbalových hráčů
Více o FIFPro Hledáme angažmá

Každé ráno se radši pořádně protáhnu, aby mi něco neprasklo, směje se střelec Kalod

kalod.JPG
16.09.2016

Každé ráno se radši pořádně protáhnu, aby mi něco neprasklo, směje se střelec Kalod

 

Dynamo už zase běží naplno, jako správný motor. Tým z Českých Budějovic odehrál šest zápasů a vydoloval z nich tolik bodů, že vládne druhé lize. To je překvápko... Mladé mužstvo stojí, stejně jako minulou sezonu, na 32letém střelci Richardu Kalodovi. Zná z Viktorie Žižkov extrémně těžké chvíle, které mu pomohla vyřešit ČAFH a i o něco míň těžké chvíle na jihu Čech. Jeho čtyři góly jsou teď víc než polovina, co Dynamo dalo dohromady. Jako by ho nic nemohlo zlomit, navzdory tomu, že mu během kariéry zdraví zrovna nedrželo. „Jenom když lezu z postele, radši se pořádně protahuju. Člověk je opatrný,“ směje se Kalod.

 

Začnu ale u toho prvního místa. To se určitě nečekalo v obecné veřejnosti, a pochybuji, že jste s tím počítali i vy...

„Neřekl bych, že jsme to nečekali, my jsme o tom potichu přemýšleli. Nijak nahlas se o tom nemluvilo, ale potichu jsme si říkali, že bychom chtěli hrát nahoře. Myslím, že ta značka nahoru patří.“

Co se v týmu vlastně změnilo? Vždyť v minulé sezoně jste uhráli dvanácté místo.

„To je pravda, bylo to těžké, ale teď jsme to postavili hlavně na obraně. Za poslední dvě sezony jsme dostali snad tisíc gólů, to už nikdo nechtěl. Je teda pravda, že příprava tomu nenasvědčovala, že to bude dobrý.“ (smích)

Někdy to tak zkrátka je, že co se nepovede v přípravě, se v sezoně projeví pozitivně.

„Někdy jo.“ (smích)

Na druhou stranu není to pak těžší pro vás útočníky, když se tým zaměřuje na obranu? I když u vás tedy platí slušná statistika čtyř gólů ze šesti zápasů.

„Útočit musíme pořád, na tom se nic extra nemění. Zatím ale máme štěstí, že se nám daří dávat v zápasech první gól, což nám hodně usnadňuje život.“

Jak vy osobně tohle povedené období prožíváte? Prožil jste si finančními těžkostmi ve Viktorii Žižkov, po sestupu s Dynamem z první ligy to taky nevypadalo nijak dobře.

„Je teda fakt, že tolik bych si toho prožít nemusel. (smích) O to člověk úplně nestojí, těžké situace to opravdu byly. Ale jsem rád, že mi pomohla ČAFH, která mi prakticky vše co mi klub dlužil pomohla vyřešit. Už to řikalo několik kluků předemnou, že bez pomoci Markéty Haindlové a práce ČAFH bych na peníze těžko dosáhl. Za to jim patří velké díky. Ale na finančí problémy už opravdu radši nemyslím, na druhou stranu jinak na Žižkov vzpomínám v dobrém. Teď ale člověk cítí, že je ve stabilizovanější situaci, je tu výborné tréninkové zázemí, šlape to. Dynamo nahoru patří.“

Vyhlížíte vy sám první ligu? Lákavá představa to musí být, i když vy jste si v kariéře dost „užil“ se zraněními a člověk asi neví, co bude.

„No, pořád to není ono. (smích) Opatrnější jsem, ale stejně nikdy nevíte. Když každé ráno lezu z postele, radši se pořádně protáhnu, aby mi něco neprasklo a nezvrátil se na záda.“ (smích)

Člověk má s rodinou asi taky jiné priority, že?

„To je pravda, teď se tu na mě zrovna otáčí dcera. První liga je lákavá, ale jde mi hlavně o to, abych byl zdravý a hrál, aby to člověk na hřišti nějak zvládnul, hýbal se. Na první ligu není potřeba chvátat.“

Jak to myslíte?

„Hlavně tak, aby se nepostoupilo a nežuchli jsme zase hned zpátky do druhé ligy. Je potřeba, aby si to ještě víc sedlo. Klidně bych ještě sezonu vydržel a pak to můžeme vyřvat ze všech oken a dveří, že chceme jít nahoru.“